Zlaty chlum u Jeseniku

Historicka pohlednice Zlateho chlumu z r. 1900 Soucasny pohled na rozhlednu na Zlatem chlumu

Vrchol Zlateho chlum (875 m) dominuje oblasti Jesenicka a tak neni divu, ze jiz pred sto lety zlakal stavitele rozhleden. Vyznamnou roli ovsem hraly jeste dalsi skutecnosti. V Jeseniku (tehdejsim Fryvaldove) sidlilo ustredi Moravsko-slezskeho sudetskeho horskeho spolku a sousedni Gräfenberk (nyni Lazne Jesenik) patril - jiste i diky vehlasu Vincence Priesnitze - k vyhledavanym lazeòskym mistum. Myslenka na postaveni rozhledny vznikla ve vyboru jesenicke sekce MSSGV jiz v roce 1884.

Trvalo vsak dalsich pet let, nez se mohlo pristoupit k realizaci projektu vypracovaneho reditelem kamenicke skoly Eduardem Zelenkou. Vystavba kamenne, 26 m vysoke veze byla sverena staviteli Aloisi Nitzschovi. Ten odvedl poctivou a rychlou praci, takze jiz 3. zari 1899 zvestoval prapor vlajici z cimburi otevreni nove rozhledny. O tri roky pozdeji vyrostla vedle veze pekna horska chata (zvana Medritzerova) s celorocnim provozem. Oblibene byvaly i zimni vystupy na vrchol, kdy se vyletnici prisli rozhlednout po zasnezene krajine, posilnili se v restauraci a k ceste zpet do mesta pouzili saòkarskou drahu.

Po druhe svetove valce zajem o areal na Zlatem chlumu znacne opadl. Chata vyhorela roku 1955 a osamocena rozhledna, ponechana bez udrzby, pustla. Teprve v sedmdesatych letech se mestsky urad v Jeseniku postaral o jeji rekonstrukci a znovuotevreni. Tehdy se take vedle veze objevila mala chatka, v niz lze v lete obdrzet jednoduche obcerstveni. A jak z udoli poznate, je-li rozhledna otevrena? Stejne jako v minulosti, podle vyveseneho praporu.

Z knihy Rozhledny Cech, Moravy a Slezska

© 1999, Jan Nouza.