Rozhledna na Zelené hoře u Chebu

Historie vyhlídkových staveb na Zelené hoře: první dřevěná věž (1891), kamenná rozhledna (pohlednice z r. 1910), stav v roce 1990 a po opravě v roce 2005

Chebsko patří k oblastem s bohatou tradicí turistiky. Svědčí o tom i šest rozhleden stojících dosud na území okresu. Nejznámější a asi nejvíce navštěvovanou je mohutná věž na Háji u Aše, která je zároveň nejzápadnější rozhlednou celé naší republiky. Dvěma vyhlídkovými stavbami se mohou pochlubit Františkovy Lázně (Salingburg a Zámeček) a také Mariánské Lázně (Hamelika a Kamzík). Tou šestou rozhlednou je věž na Zelené hoře u Chebu, která v roce 1999 oslavila kulaté devadesáté narozeniny.

Nynější kamenná stavba však měla svou dřevěnou předchůdkyni. V roce 1891 ji postavil tesařský mistr Pötzl pro chebský okrašlovací spolek. Jednoduchá trámová konstrukce měřila 14 metrů a veřejnosti sloužila od 23. srpna 1891 až do roku 1907, kdy musela být pro špatný stav uzavřena a snesena.

Vedení spolku se brzy nato usneslo, že na vrcholu nechá vybudovat novou, tentokrát již kamennou věž. Plány zhotovil městský architekt Rolf Beier a realizací byl pověřen zednický mistr Zuber z Lipoltova. Výstavba osmnáctimetrové rozhledny probíhala v roce 1909. Při slavnostním otevření, které se uskutečnilo na podzim téhož roku - v neděli 3. října - byla rozhledna pokřtěna jménem sjednotitele německé říše a jejího prvního kancléře Otto von Bismarcka, jehož litinovou bustu bylo možné ještě domedávna najít nad vchodem. Radní tehdy převážně německého Chebu se zřejmě nechali inspirovat příkladem jiné Bismarckovy rozhledny, na Háji u Aše, dokončené o pět let dříve. Ještě před první světovou válkou byla v sousedství věže postavena turistická chata s pohostinstvím.

Po roce 1945 se rozhledna dostala do pohraničního pásma, kam byl přístup přísně zakázán. Zmizela ze všech map a průvodců a věděli o ní prakticky jen pohraničníci a později také zaměstnanci nedalekého televizního vysílače uvedeného do provozu v roce 1973. Po pádu železné opony se sice ni smělo, ale mnoho lidí o ní nevědělo. Částečně proto, že turistické mapy KČT ji mylně označovaly jako zbořenou, ale především proto, že okolní stromy znemožňovaly rozhled do kraje. Od roku 2003 pak byla věž trvale uzavřená.

Až v roce 2005 došlo k zásadnímu obratu. Město se rozhodlo pro rekonstrukci, do níž vložilo více než 1,5 milionu Kč. Výsledkem je opravená rozhledna sloužící veřejnosti od 12.6.2005.

Na základě autorovy knihy Rozhledny a vyhlídky kraje západočeských lázní . (Vyšla v roce 2001 v Nakladatelství 555 v české i německé verzi.)

Pokud Vás zajímá, jak probíhalo pátrání po historii této rozhledny, můžete nahlédnout do "Zápisků rozhlednového badatele" .

© 2005 Jan Nouza.
(Neoprávněné kopírování a rozšiřování textu, jeho částí jakož i ilustrací je porušením autorského zakona.)