Rozhledna ve Strupčicích

Fotografie z výstavby rozhledny ve Strupčicích poskytl starosta obce pan Luděk Pěnkava. Poslední snímek dokumentuje závěrečné práce, které se odehrály v noci za svitu reflektorů.

Rozhledna s lidským rozměrem

Málokterá rozhledna z poslední doby mi udělala takovou radost jako tato stavba u Strupčic na Chomutovsku. Od většiny ostatních nově stavěných vyhlídkových staveb, které se - až na výjimky - vyznačují malou nápadistostí, minimální vazbou na okolní krajinu, poměrně vysokou cenou a spoléháním se na evropské či jiné dotace, se tato rozhledna liší prakticky ve všech aspektech. Jedná se o originální projekt, realizovaný dobrovolníky v rámci jejich volného času, v neuvěřitelně krátké době deseti dnů a s minimálními náklady. Tato rozhledna má skutečně lidský rozměr, a to jak vzhledem k okolnostem jejího vzniku, tak i doslovně. Její výška je totiž právě taková, aby nabídla zážitek z rozhledu a přitom v krajině nerušila. A navíc ji lze považovat za symbol nezdolného optimismu v kraji, který je tak silně poznamenán těžbou.

S nápadem postavit rozhlednu v krajině hnědouhelných dolů přišel filmař Martin Ryšavý, který se spojil s organizátorkou kursů Prázdninové školy Lipnice Petrou Drahanskou a architektem Martinem Klodou ze studia e-MRAK. Pro svůj záměr získali starostu obce Strupčice Luďka Pěnkavu, jemuž se podařilo sehnat vhodný pozemek. Stavbu prováděli účastníci kursu Artefakt, dobrovolníci z celé republiky ve věku 20 - 55 let, a zvládli ji v neuvěřitelně krátkém čase deseti dnů. Dokončena byla 24. července 2012. Výsledkem je celodřevěná konstrukce nazvaná Maják (na kótě 298 m) s celkovou výškou 7,5 m a vyhlídkovou plošinou v 4,8 metrech, na níž vede 24 schodů. Náklady na realizaci se pohybovaly okolo 120 tisíc Kč a budou pokryty v rámci produkce připravovaného filmu s názvem Na vodě, jehož cílem je přiblížit z různých úhlů život v tomto koutu České republiky.

Rozhledna nabízí pohled na okolní krajinu v celé její realitě. V popředí obrovské těžební stroje, nad nimiž se zvedají oblaka prachu, a pod nimi, místo někdejších zelených luk a lesů, bílá a černá barva jednotlivých odkrytých vrstev písku a uhlí. Ale rozhled nabízí i optimističtější variantu než důl Hrabák Vršanské uhelné společnosti. Stojí-li člověk čelem ke Krušným horám, vidí sice doly, továrnu Chemopetrol a komořanskou elektrárnu, ale nalevo a vzadu se táhnou zelené louky, žlutá pole a pomezní hájky. Pravé straně zase dominují kopce Českého středohoří. Obyvatelé obce věří, že jednou budou z rozhledny shlížet na modrou hladinu jezer, které by zde měly vzniknout po dokončení důlní činnosti.

© 2012 Jan Nouza.