Rozhledna na Strážném vrchu u Merboltic

Obrázky přibližují druhou kamennou rozhlednu na Strážném vrchu, ruiny zachycené na fotografii z r. 1985, projekt a realizovanou novou rozhlednu

Strážný vrch je jednou z nejvýraznějších dominant v okolí Žandova. Se svými šesti sty a jedním metrem nadmořské výšky vévodí krajině na levém břehu Ploučnice. Jeho zdaleka viditelný znělcový kužel působí impozantně zejména při pohledu od Merboltic, pro něž je skutečnou horou strážící celý kraj. Právě německé jméno Hutberg (strážný nebo ochranný vrch) dalo vzniknout českému názvu. Protože však slovo Hut znamená též klobouk, najdeme v některých starších (zejména prvorepublikových) českých průvodcích a mapách i toto pojmenování.

Na přelomu 19. a 20. století bývaly Merboltice (tehdy Mertendorf) velkou obcí, v níž ve 198 domech bydlelo 960, převážně německých, obyvatel. Vedl se zde čilý společenský život, který se projevoval i v bohaté spolkové činnosti. V letech 1886 a 1887 tu vznikly hned dva spolky zaměřené na turistiku a poznávání krajiny. Prvním bylo místní Sdružení přátel přírody (Vereinigung der Naturfreunde) a druhým pobočka Horského spolku pro České Švýcarsko (Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz), jehož ústředí sídlilo v Děčíně. Oba se hned po svém založení pustily do systematického zpřístupňování okolí a do výstavby turistických objektů. Jedním z hlavních cílů se samozřejmě stal Strážný vrch. Už v roce 1886 sem byla vyznačena a upravena pohodlná cesta a o dva roky později byla na vrcholu postavena malá ochranná chýše. Skutečná restaurace s nedělním a letním provozem tu začala fungovat od roku 1893. Místní obyvatelé zde každoročně pořádali slavnosti nazývané Hutbergfest.

Návštěvníky však nelákala jen možnost občerstvení ale také jedinečný výhled, který svým rozsahem předčil i možnosti nedalekého českolipského Špičáku, kde už od roku 1885 stála cihlová rozhledna. Není divu, že i merboltičtí Přátelé přírody se zhlédli v představě ozdobit vrchol Strážného vrchu vyhlídkovou věží. Od myšlenky nebylo daleko k činům. Místní občan, Stefan Hille, nakreslil plán dřevěné věže spočívající na kamenné podezdívce a sám se nabídl, že jej zrealizuje. Finační otázky si vzal na starosti jeden z nejzámožnějších občanů, hostinský Johann Roessler, který byl též vlastníkem pozemků na Strážném vrchu. Stavba byla dokončenna na jaře roku 1901. Se slavnostním otevřením se počítalo, jak už to tehdy bylo zvykem, na svatodušní svátky, kdy se díky delšímu volnu tradičně konávaly významnější turistické akce. Jenže o svatodušním pondělí, 27.5.1901, se počasí příliš nevyznamenalo, a tak musela být slavnost o týden odložena. Dnem skutečného zahájení provozu nové rozhledny se tak stal 5. červen roku 1901. Velká událost se neobešla ani bez aktu slavnostního křtu. Rozhledna při něm dostala jméno „Mariina věž" na počest manželky největšího podporovatele stavby, Johanna Roesslera.

Merboltičtí občané, včetně hostinského Roesslera, samozřejmě mysleli i na prospěch svůj a své obce. Merboltice i Strážný vrch se brzy objevily ve všech oblastních turistických průvodcích, přičemž jejich autoři neváhali věnovat dlouhé odstavce popisu jedinečného rozhledu z vyhlídkové věže. Kromě nejbližšího okolí bylo prý možné spatřit siluety Bezdězu, Řípu, Děčínského Sněžníku a dokonce i Ještědu. Na rozhlednu ovšem nepřicházeli jen turisté z daleka, ale především sami místní lidé, pro které byl nedělní výstup na vrchol spojen s příjemný sousedským posezením nad sklenicí piva a buřtem s chlebem. Obé prý bylo možné před válkou pořídit za pouhých 10 krejcarů.

Během první světové války dřevěná konstrukce rozhledny značně zchátrala. Přestože nové poměry první republiky už bohatému předválečnému spolkovému životu tolik nepřály, Merboltičtí se nenechali odradit a i v těžké době dvacátých let se rozhodli věž nejen opravit, ale dokonce přestavět. Dřevěná nástavba byla snesena a místo ní měla přijít skutečná zděná stavba. Iniciátorem bylo opět Sdružení přátel přírody vedené tehdejším předsedou Josefem Hankem. Jeho členové sami postavili výtah na dopravu materiálu, ze znělcových kvádrů a z cihel vyzdili věž až do výšky 10 metrů a na ni umístili betonovou vyhlídkovou plošinu se železným zábradlím. Téměř rok trvaly práce vykonávané místními občany prakticky zadarmo a ve volném čase. Přesto bylo celé dílo dovedeno až do zdárného konce. Slavnostní otevření nové rozhledny se odehrálo 31. května 1925, opět v období svatodušních svátků. Rozšířením prošla též restaurace. Nabízela pak už nejenom občerstvení ale i zábavu, včetně kuželníku.

Kamenná věž přečkala druhou světovou válku, a jak dokumentuje několik dochovaných fotografií, stála ještě počátkem šedesátých let. Pak se najednou její historie uzavírá. Kdy přesně se tak děje a za jakých okolností (zda pouze vlivem povětrnostních podmínek či s něčím přispěním), se bohužel zatím nepodařilo vypátrat. Kdysi pěkná a mohutná rozhledna se proměnila v nevzhledné ruiny, jejichž zbytky se nacházely na vrcholu Strážného vrchu až do konce 20. století.

Obrat nastal v roce 1999. Televizní seriál Rozhlédni se, člověče, inspiroval starostku Merboltic paní Hanu Kučerovu k akci na obnovu rozhledny. Vznikl projekt nové dřevěné věže a přání zrealizovat ho v roce 2001, tedy při příležitosti stoletého výročí první rozhledny na Strážném vrchu. Bohužel to se nepodařilo. Problémy vznikly nejprve s financemi a později i s nalezením firmy, která by zvládla stavbu na místě s omezeným přístupem a s daným finančním limitem. Stavět se mohlo začít až v létě roku 2005 a hotová stavba byla zkolaudována 18. listopadu 2006. Fotoreportáž z této akce najdete zde.

Pokud Vás zajímá, jak probíhalo pátrání po historii této rozhledny, můžete nahlédnout do "Zápisků rozhlednového badatele" .

© 2007 Jan Nouza.
(Neoprávněné kopírování a rozšiřování textu, jeho částí jakož i ilustrací je porušením autorského zakona.)