Rozhledna na tanvaldskem Spicaku

Unikatni zaber osamocene stojici rozhledny z roku 1909
Soucasna fotografie staveb na Spicaku u Tanvaldu

Kdyz se v roce 1908 albrechticka sekce Nemeckeho horskeho spolku pro Jestedske a Jizerske hory chystala ke stavbe rozhledny na Spicaku u Tanvaldu, blizilo se prave 60. vyroci vlady starickeho cisare. Ve mestech i na vesnicich cele zeme byly vztycovany jeho pomniky, cisarovym jmenem byly pojmenovavany nove stavby a ulice, tiskly se oslavne knihy i prilezitostne pohlednice. Stranou nezustali ani albrechticti turiste, kdyz na Spicaku usporadali 23. srpna 1908 usporadali slavnost polozeni zakladniho kamene k "Jubilejni rozhledne cisare Frantiska Josefa I.". Nechybely na ni vyznacni obcane z sirokeho okoli, od nichz se zaroveň ocekavala stedra podpora jako vyraz oddanosti monarchii.

Bohuzel prani stavebniho vyboru se zrejme nenaplnila v cele siri. Projekt horske chaty s rozhlednou, pochazejici z atelieru nam uz znameho jabloneckeho architekta Roberta Hemmricha, tak musel byt z financnich duvodu rozdelen do dvou etap. Nejprve byla nakladem 9000 korun postavena rozhledna, jejiz slavnostni predani verejnosti se uskutecnilo 4. cervence 1909. Teprve dalsi dary od priznivcu spolku umoznily dokonceni celeho projektu. Chata se dockala otevreni na podzim roku 1910. Nynejsi podobu dostal objekt v roce 1930, kdy byla obytna a restauracni cast podstatne rozsirena tak, ze temer pohltila osmnactimetrovou rozhlednu, z niz je dnes videt jenom vrchol s vyhlidkovou plosinou.

Diky vlekum a sjezdovkam na severnim svahu hory patri dnes Spicak k nejvice vyhledavanym zimnim strediskum Jizerskych hor. To vsak nic nemeni na jeho pritazlivosti i pro obycejne turisty a milovniky dalekych vyhledu.

V letosnim srpnu tedy rozhledna oslavila 90 let trvani. Pokud vas zajima, jaky je z ni prave vyhled, muzete se kazdy den v 8.00 podivat na porad Panorama na CT2. Kamera umistena na ochozu rozhledny vam zprostredkuje pohled na Jizerske hory primo z vaseho kresla. Lepe je vsak prijit a pokochat se rozhledem na vlastni oci.

Z knihy Rozhledny Cech, Moravy a Slezska

© 1999, Jan Nouza.