Na těchto stránkách najdete aktuální informace a zajímavosti o českých i zahraničních rozhlednách, kterými se snažím ilustrovat (a částečně i pozitivně usměrňovat) dění kolem našich vyhlídkových staveb. Cílem stránek je takto doplňovat a aktualizovat informace, které jsem vložil do svých knih věnovaných těmto stavbám, zejména do encyklopedických titulů nazvaných ROZHLEDNY ČECH, MORAVY A SLEZSKA a ROZHLEDNY NA PRAHU 21. STOLETÍ a do scénáře televizního cyklu ROZHLÉDNI SE, ČLOVĚČE. Právě proto, že jsem autorem těchto knih a dokumentů a jsem tedy vázán smluvními závazky k vydavatelům, nenajdete na těchto stránkách úplné texty k jednotlivým stavbám (kromě několika ukázek) a ani jejich seznamy. Věřím, že většina návštěvníků tyto mé závazky chápe a snad jim tolik nevadí, protože mé knihy si našly už desítky tisích čtenářů. Na oplátku zde mohu nabídnout informace a podrobnosti, které jinde nenajdete, protože jsou výsledkem vlastního mnohaletého (a často dobrodružného) pátrání po historii rozhleden, vycházejí z 30 let budovaného unikátního archivu čítajícího několik tisíc historických i současných pohlednic a fotografií, i rozsáhlé sbírky starých turistických časopisů, průvodců a map, a v neposlední řadě jsou podloženy osobními návštěvami více než 750 rozhleden na celém světě.
Máte-li tedy zájem, nahlédněte se mnou do kroniky českých, moravských i cizích rozhleden,
do jejich stářím zažloutlých i novotou svítících stránek:
Svět rozhleden je velmi pestrý - naštěstí mnohem pestřejší, než jak ho známe z výtvorů posledních let u nás. V této rubrice budou postupně
předkládány obrázky netradičně řešených staveb u nás i ve světě, příklady našich i zahraničních rozhleden, které spolu nějak souvisí, i různé
architektonické rarity, to vše vybrané z rozsáhlého archivu dokumentujícího více než 1500 vyhlídkových staveb.
Knihy ROZHLEDNY ČECH, MORAVY A SLEZSKA a
ROZHLEDNY NA PRAHU 21. STOLETÍ
jsou bohužel v současné době rozprodány. Seznam a umístění všech existujících vyhlídkových staveb obsahuje panoramatická
MAPA ROZHLEDEN ČR nebo tématická mapa ROZHLEDNY vydavatelství Geodézie. Dále vyšly následující regionální
publikace o rozhlednách. Tématu se částečně týkají také knížky V. Pohoreckého Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech a publikace Rozhledny a rozhledová místa.
Milovníci dalekých výhledů jistě ocení také vyhlídková panoramata firmy RAMAP.
Patnáctidílný cyklus nazvaný "ROZHLÉDNI SE, ČLOVĚČE"
(režisér Bedřich Ludvík,
scénář Jan Nouza a B. Ludvík) natočila Česká televize v roce 1998 a s velkým úspěchem ho
odvysílala v letech 1999, 2000 a 2003.
Titulní píseň pořadu, kterou složil a nazpíval Bedřich Ludvík, si můžete připomenout
ve videoukázce.
Nejstarší rozhlednové stránky vznikly v prosinci roku 1996, tehdy jako podklad pro přednášku
pro studenty architektury Technické univezity v Liberci. Později se staly hlavním informačním zdrojem pro zájemce
o český rozhlednový fenomén. Stály také u zrodu televizního seriálu Rozhlédni se, člověče. Stránky jsou po celou dobu
provozovány na nekomerčním základě a vycházejí z původních informačních zdrojů a vlastní badatelské práce.
Podklady poskytnuté jinými osobami či institucemi jsou uveřejňovány vždy jen s jejich výslovným svolením.
Jurkovičova rozhledna (na fotografii Jiřího Škrobáka) je úžasným fenoménem mezi rozhlednami postavenými
v současné době. O okolnostech jejího vzniku i o jejím tajemství si můžete přečíst v tomto povídání.
AKTUALITY:
ROZHLEDNY UVEDENÉ DO PROVOZU V ROCE 2012:
Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm byla slavnostně otevřena 26.4.2012. Jedná se o originální a esteticky výjimečnou stavbu, navíc se zajímavou historií.
Od 31.3.2012 je veřejnosti přístupná Rozhledna v mandloňových sadech u Hustopečí, další z řady podobných staveb pocházejících ze stejné konstrukční kanceláře. (O otevření se dočtete na stránkách Břeclavského deníku).
VÝHLEDY DO KORUN STROMŮ:
První vyhlídkové stezky vedoucí v úrovni korun stromů (většinou zvané Canopy Walkway) se
začaly stavět cca před 20 lety zejména v zemích, kde se vyskytují tropické pralesy (Malajsie, Guyana, JAR, Austrálie - např.
Mamu park). Před několika léty přišla tato móda také do Evropy.
Jen v Německu lze navštívit nejméně 7 atrakcí tohoto typu, např. v Bavorském lese u Neuschönau (nedaleko hranic), či o kousek dál u Mailbrunnu,
u Scheideggu, či nejstarší u
Fischbachu. (Další jsou v plánech, např. na
Rujáně.) Také v Rakousku jich bylo postaveno několik,
např. u Kopfingu,
u Athodisu, u
Tullnu nebo Saalbachu.
V České republice se nyní podobná atrakce staví u Lipna.
DISKUSE KOLEM ROZHLEDEN:
Rozhleden přibývá, ale vytrácí se originalita a estetika. Často už není hlavním účelem rozhlížení, ale snaha postavit rozhlednu za každou cenu (nejlépe za cizí peníze).
Začalo to koncem 20. století výstavbou stožárových typizovaných věží a nyní tento nepříliš šťastný trend pokračuje opakovaným kopírováním existujících konstrukcí, výstavbou rozhleden bez výhledu, apod.
Připomeňme si např. několik trojic takřka totožných rozhleden: Terezka + Kastel +
Pastýřka, Veľká homola + Drahy + Poľana,
Čubův kopec + Královec + Tlstá hora (+ další kopie v přípravě).
(Některé z nich jsou od sebe vzdáleny sotva pár kilometrů).
Rozhledny za evropské peníze? Nebylo by někdy prospěšnější,
kdyby dotace z fondů EU podpořily spíše jiné, potřebnější aktivity? Jak to může dopadnout, dokládají
články o rozhlednách
v okolí Bystřice pod Lopeníkem či v Bílých Karpatech
Lze spolehlivě rozeznat českou rozhlednu od jiné? Takový byl námět obrazového kvízu,
který jsem promítl znalcům nejpovolanějším - členům KPR při besedě v minulém roce. Prakticky ani jednu ze 30 zobrazených kovových konstrukcí
postavených v průběhu posledních 10 let nikdo správně neidentifikoval (a platí to i pro autora těchto stránek).
Komín + nemocnice = rozhledna + parkoviště? Divné spojení, že.
V minulém roce se v tisku objevila zpráva, že komín v areálu kladenské nemocnice se má přeměnit na rozhlednu. (Jako by už podobných neracionálních projektů nebylo málo.)
Brzy však vyšlo najevo, že rozhledna má být pouze rouškou, která má zakrýt to, že se z evropských peněz určených na podporu turistiky má postavit parkoviště.
Rozhledna ze šuplíku? Jizerské hory se prý dočkají další rozhledny.
Bude stát asi kilometr od nejznámější jizerskohorské rozhledny Štěpánky, v sedle místo na kopci a její návrh byl původně připraven
pro východočeské město Chrudim - více zde.
Připadají vám výše uvedené výtky příliš přísné a myslíte si,
že moderní rozhledny už jiné (lepší) býti nemohou? Pak se podívejte do galerie, kterou pro vás připravuji pod názvem Rozhlednový inspirotikon.
Co je a není rozhledna, kolik je rozhleden, je jich málo nebo už příliš mnoho, která je nejkrásnější (anketa)... čtěte zde.
ROZHLEDNY UVEDENÉ DO PROVOZU V ROCE 2011:
V předposlední den roku 2011 bylo zpřístupněno 6 stejných rozhleden postavených převážně z evropských dotací poblíž obcí Vlčnov, Korytná, Bánov, Nivnice, Bystřice pod Lopeníkem a Suchá Loz.
Dne 23.11.2011 proběhlo slavnostní otevření rozhledny Tetřev na Velkém Polomu v Beskydech, která vznikla přestavbou někdejšího pomocného
objektu u chaty zřízené v roce 1924 odborem KČT v Orlové - více zde.
Vyhlídkové stavby se nejen staví, ale také vznikají úpravou jiných budov, třeba vodárenských věží, jako např. v Heřmanově Huti, kde 21.10. zpřístupnili tuto
vodárnu (na snímku D. Sedláka).
Od 4.10.2011 je v provozu neobvyklá rozhledna na Hraničním vrchu u Města Albrechtic vzniklá propojením a zpřístupněním
dvou bývalých telekomunikačních stožárů. Snímek stavby i krásného výhledu z ní (včetně popisků) zaslal Martin Čada.
Od září 2011 lze na Ostravu pohlédnout z další malé rozhledničky: Kromě Landeku, nově také z výšiny u
Hošťálkovic (foto Helena Holubářová).
Občané Bojkovic vlastním přičiněním a na vlastní náklady (aniž by k tomu potřebovali evropské dotace)
postavili a 28.9.2011 předali veřejnosti sympatickou rozhlednu v lokalitě na Skalce (foto M. Čada).
Dne 17.9.2011 byla slavnostně zpřístupněna opravená betonová funkcionalistická rozhledna v lesoparku na Brně - Novém Lískovci
(foto M. Čada). V sobotu 10.9.2011 proběhl
křest rozhledny s pěkným jménem Anička v Jiřicích u Moravských Budějovic.
Od letošního léta také slouží návštěvníkům kovová vyhlídková věž u chaty na Stráži v severočeském Sloupu u Nového Boru s tímto krásným
výhledem.
Dne 14.05.2011 byla uvedena do provozu 52m vysoká dřevěná rozhledna Bohdanka v Bohdanči u Zbraslavic. (Nádherný snímek panoramtického výhledu zaslal Václav Čermák.)
Slavnostní otevření zajímavě řešené kovové rozhledny na vrchu Chocholík u Drnovic (na snímku Andrey Kapounkové)
proběhlo 01.05.2011. Od května je též přístupná kovová vyhlíková věž na Skřivánčím vrchu u Málkova (na fotografii Karla Punčocháře).
Kompletně opravená rozhledna na Kohoutu u Benešova nad Ploučnicí je v provozu 16.4.2011).
Zrekonstruována byla též starobylá rozhledna zvaná Gloriet v Průhonickém parku u Prahy (foto Daniela Sedláka).
ROZESTAVĚNÉ ROZHLEDNY:
V současné době se v České republice staví či připravuje k výstavbě více než deset rozhleden. O některých se zmiňuji v předchozí sekci. Zde se chci zastavit hlavně u projektů, které jsou zajímavé a originální.
K nejsledovanějším patří určitě výstavba dřevěné rozhledny na Karlově kopci u Rožnova pod Rahoštěm (viz
reportáž). Rozhledna se staví podle 115 let starého projektu Dušana Jurkoviče, jak o tom píšu na jiném místě.
K pozoruhodným stavbám patří také kamenná rozhledna v Moravči (poblíž Mladé Vožice), jejíž součástí bude také muzeum kovářského řemesla.
O její výstavbu se zasloužil především Ladislav Dobeš - více v článku.
Neobvyklá je také vyhlídková stavba, která vzniká propojením dvou opuštěných telekomunikačních stožárů u Města Albrechtice na Bruntálsku (více zde).
U obce Vyžlovka ve středních Čechách se staví rozhledna Skalka (foto Vratislav Jůza). (Znalcům českých rozhleden přijde její konstrukce jistě povědomá).
ROZHLEDNY V REKONSTRUKCI:
Mnoho let uzavřená a chátrající Liberecká výšina se konečně opravuje. Stav z 11.9.2011 je vidět zde,
cílový stav zde. Rekonstrukce rozhledny probíhá také na Žalém v Krkonoších.
Město Boží Dar získalo dotaci na opravu rozhledny na Klínovci. Bude zahájena v roce 2011 a půjde o totální rekonstrukci, při níž bude velká část stavby rozebrána a
následně opět sestavena. Rozhledně na Klatovské hůrce konečně svitla naděje na záchranu, když zastupitelé Klatov v červenci 2010 schválili její rekonstrukci jako hlavní prioritu
do připravovaného programu ROP.
ZAJÍMAVOSTI Z ČR:
K neotřelým projektům patří určitě kovová věž plánovaná pro Šibeniční vrch u obce Oloví
(viz stránky obce). Po sto letech by tak Šibeniční vrch opět získal svou rozhlednu.
Jiný projekt zajímavě řešené kovové rozhledny je připraven pro kopec
Vysoká u Tachova.
Na několika místech ČR byl také položen základní kámen k budoucím stavbám, např. pro
Hraběnku na Větrném vrchu u Ostrova nad Ohří, na Ondřejníku v Beskydech
(jak informuje pozvánka) či na Milíři u Vysoké nad Labem
(viz reportáž).
Město Velké Meziříčí plánuje výstavbu rozhledny na Fajtově kopci podle jednoho ze dvou projektů uvedených
zde.
Na vrchu Kuřidlo u Strakonic je plánována výstavba rozhledny. Měla tam stát už před sto lety - srovnejte si proto
současný projekt s tím
předchozím. Na Břeclavsku v posledních letech vyrostlo několik rozhleden, další by měly přibýt - viz
článek.
MODELY ROZHLEDEN:
Tak jako jiné významné stavby i rozhledny měly a mají své modely. Někdy byl model postaven ještě před samotnou výstavbou,
jako v případě Ještědu. Většina modelů však vznikla později, často jako součást zajímavého hobby -
to je i příklad rozsáhlé série modelů L. Šmída z Litovle. Poměrně věrné modely rozhleden se
dají stavět i z papíru
(za zmínku stojí také Ještěd od J. Vavery), dále z
plastu, z Lega
nebo třeba z Merkuru.
Modely se také dají stavět virtuálně, např. v programu Sketch Up, jako to dělá Josef Waters.
VÝROČÍ NAŠICH ROZHLEDEN V ROCE 2012:
Tak jako v minulých letech, i letos jsem pro vás sestavil přehled výročí v aktuálním roce..
PRO AKTIVNÍ ROZHLEDNÁŘE
Chcete pomoci pátrat po zaniklých nebo zapomenutých rozhlednách, či uvažujete o stavbě nové dominanty?
Pak je zde pro vás
sekce, která vznikla na základě dopisů mnoha návštěvníků těchto stran a která je průběžně aktualizována
i díky vašim příspěvkům (naposledy 27.9.2009 zásluhou Jaroslava Žebery).
RARITY A ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA ROZHLEDEN:
LITERATURA:
TELEVIZNÍ CYKLUS:
V roce 2003 Česká televize vysílala další zajímavý seriál z tvůrčí dílny Bedřicha Ludvíka.
Jmenoval se PAMĚŤ STROMŮ. O dva roky později se s nemenším ohlasem setkal cyklus
ZPĚT K PRAMENŮM.
HISTORIE TĚCHTO STRÁNEK:
Jan Nouza
Ústav informačních technologií a elektroniky
Technická univerzita v Liberci
E-mail: jan.nouza@tul.cz