Nevyřešené otázky kolem českých rozhleden

Lze ještě vypátrat nějaké nové české rozhledny? Takové, které ještě stojí, už asi ne. (Posledním přírůstkem byla ruina betonové rozhledny ve stráni nad Novým Lískovcem v Brně, objevená v roce 2002 a popsaná v knize Rozhledny na prahu 21. století.) Určitě se ale dají vypátrat a dohledat některé z již zaniklých staveb.

V mém archivu je uloženo několik dosud neidentifikovaných obrázků výškových staveb, z nichž některé mohly patřit rozhlednám na území dnešní České republiky. Je v něm také několik desítek zmínek o údajných rozhlednách, které jsem nalezl v různých starých průvodcích a mapách. Zatím jsem však u nich nenašel dostatek jiných důkazů, které by jednoznačně prokázaly, že šlo skutečně o rozhledny a ne třeba triangulační věže. Za hodnověrný důkaz lze považovat zprávy z dobového denního tisku, podrobné údaje o výstavbě v místních kronikách a zejména pohlednice či fotografie.

Zde nabízím alepoň pár zajímavých námětů k pátrání:

Toto je litografická pohlednice Božího Daru z roku 1900. Jak sami vidíte je na něm zobrazena také rozhledna na vrcholu Božídarského Špičáku. Když se mi pohlednice dostala do rukou, okamžitě jsem začal hledat ve svých výpiscích ze staré krušnohorské literatury. Zejména jsem se díval do starých ročníků německého turistického časopisu Erzgebirgszeitung z let na přelomu 19. a 20. století. Nic, ani zmínka. Kontaktoval jsem také muzeum v Božím Daru a znalce, které mi doporučili. Všichni byli překvapeni mým dotazem, že by na Špičáku někdy měla stát rozhledna. (Ovšem podobný údiv jsem mnohokrát zažil v jiných muzeích i archivech, když jsem pátral po rozhlednách, které se pak většinou ukázaly jako skutečné.) Samozřejmě je možná i varianta, že pohlednice (tato je ručně kreslená) zobrazuje něco, co si Krušnohorský spolek v Božím Daru (vydavatel pohlednice) teprve představoval. I tak se dřív dělaly pohlednice, i když jen výjimečně. Pustí se někdo do podrobnějšího pátrání?
Tento obrázek jsem dostal v roce 2002 z Ašského muzea. Ukazuje rozhlednu, která prý kdysi stávala na Skřivánčím vrchu u Aše. Obrázek se objevil v sudetoněmeckých novinách z roku 1992 s označením Lerchenpöhlturm. Pracovníci muzea se mi přiznali, že se jim nepodařilo vypátrat nic o této stavbě. Já jsem se pokusil o vlastní hledání v některých prvorepublikových průvodcích po Chebsku, dále v německém adresáři města Aše z roku 1930, avšak zatím bezvýsledně. Bez odezvy zůstaly také dotazy v německém krajanském spolku sdružujícím odsunuté Němce z Ašska. Přesto věřím, že fakta o této věži je možné vypátrat. Víme, že skutečně existovala, kde stála a že na ní vzpomínají (němečtí) pamětníci z dob první republiky. Určitě jde o zajímavý námět na pátrání např. v ročnících novin vycházejících v Aši za první republiky, které by měly být jak v Chebském muzeu či archivu, tak v pražské Národní knihovně. Mám to dlouhodobě v plánu, ale rád uvítám iniciativu některého dalšího aktivního zájemce o rozhledny. Rok 2010 - významný posun v pátrání.
Vedle zobrazená pohlednice mi nedá spát již několik let. Je na ní zobrazena zvláštní kamenná rozhledna. Pohlednice nemá vlastní popisek. Z razítka poštovního úřadu i z turistického razítka na rubové straně lze vyčíst, že byla odeslána z obce Schelesen (dnes Želízy nedaleko Tupadel na Mělnicku), a to v roce 1930. Obsahuje německy psaný text (bez jakýchkoliv indicií) a adresátem je osoba ve Vídni. Pod lupou se dá částečně rozluštit nápis na plechové desce na rozhledně - pravděpodobně Kandl-Warte 1927). Pro oblast Mělnicka mám ve svém archivu řadu starých českých i německých průvodců a map, včetně podrobné Matouschkovy mapy v měřítku 1:40000, avšak o rozhledně jsem nenalezl jakoukoliv zmínku.. Dotazy na obecních úřadech nepřinesly nic než údiv. Vytipoval jsem si několik kopců v okolí Želíz a postupně je prochodil, ale žádnou stopu jsem neobjevil. Kam zmizela tak mohutná kamenná stavba? Anebo je pohlednice odněkud jinud? Rok 2008 - vyřešeno.
O rozhledně na vedlejší pohlednici nevím vůbec nic. Nemá popisek, ani neprošla poštou. Obsahuje pouze český text: Srpen 1932. Zde je pole pro bádání absolutně otevřené. Snad by pomohlo jen to, že stavbu někdo pozná, případně že se objeví ještě na jiné pohlednici, která bude již lépe identifikovatelná. Ale i takový případ se mi již několikrát stal. Takže doufám v pomoc někoho dalšího. Rok 2009 - vyřešeno.

Jedná se zatím jen o pár ukázek. V případě většího ohlasu a zájmu, rád zveřejním další podobné hádanky a náměty pro amatérské badatele. Jak takové pátrání může vypadat v praxi, se dočtete v deníku autora knihy Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. Zde jsou některé z deníkových stránek:

  • Strážný vrch
  • Zelená hora
  • Varhošť
  • Kryry

    © 2005 Jan Nouza.