Jurkovičova rozhledna

Jurkovičova rozhledna - od návrhu po realizaci

Nejstarší vyobrazení Jurkovičova návrhu v časopisu Der Architekt (1899), stránka z knihy F. Žákavce Dílo Dušana Jurkoviče (1929) a stránka
z mé knihy Rozhledny na prahu 21. století (2003). Autorem současných fotografií je Jiří Škrobák (snímky převzaty z autorových stránek s jeho laskavým svolením).

Chvála rozhledny Vybudování Jurkovičovy rozhledny považuji za jeden z největších počinů v této oblasti za posledních 10 let. Vedle desítek běžných, tvarově, konstrukčně i esteticky nepříliš zajímavých staveb, tady konečně vyrostla rozhledna, která je vysoce originální a unikátní nejen v českém ale i ve světovém měřítku. (Pokud bych měl ze svého archivu vybrat nějakou alespoň vzdáleně podobnou, tak snad jen tuto.) Její podoba splňuje i kritéria architekta Bohumila Slámy, otištěná v Časopise turistů v roce 1916, na která se v poslední době jen málo bere ohled: "Rozhledna jako taková má působiti i do největší dálky především svou siluetou, která má býti co nejvýraznější, svéráznou. Rozhledna by měla býti značkou celého kraje, a proto nechť je každá jiná. ..." Vím, že Jurkovičův návrh, pocházející z konce 19. století, může dnes někomu připadat jako bizarní či dokonce lehce kýčovitý. Byla by to možná pravda, kdyby taková rozhledna vyrostla kdekoliv jinde než na Valašsku. Jenže, právě blízkost rožnovského skansenu a hlavně odkaz na Jurkovičovy další slavné stavby na nedalekých Pustevnách vytvářejí onu jedinečnou vazbu mezi rozhlednou a krajem. Navíc tato rozhledna se bude moci chlubit příběhem, jaký nemá snad žádná jiná podobná stavba na světě.

Historie projektu Autorem návrhu je známý slovenský architekt Dušan Jurkovič (1868 - 1947). Návrh vznikl v roce 1896 na žádost turistického spolku ve Valašském Meziříčí, který tehdy uvažoval o stavbě rozhledny na nedalekém Brňově. Z realizace ale sešlo a zůstala po něm jediná vzpomínka ve formě kresby uveřejněné v roce 1899 ve věhlasném vídeňském časopisu Der Architekt. (Při listování jeho zažloutlými stránkami si člověk uvědomí, že Jurkovič svým netradičním návrhem musel redaktory opravdu zaujmout, když mu věnovali místo mezi tehdejšími projekty velkých veřejných budov a slavných vil. Rozhledny se v tomto časopise objevovaly opravdu jen sporadicky. Vím jen o jiných dvou vyhlídkových stavbách z českých zemí, které zde byly zveřejněny.) Když v roce 1929 František Žákavec vydal knihu o díle tehdy již velmi uznávaného architekta, nezapomněl zmínit a vyobrazit také jeho návrh rozhledny na Brňově. V té době už měl Jurkovič za sebou i jednu realizovanou stavbu vyhlídkového objektu, Jiráskovy chaty s rozhlednou na Dobrošově.

Realizace projektu Když jsem v letech 1999 a 2003 dokončoval své knihy Rozhledny, Čech, Moravy a Slezska a Rozhledny na prahu 21. století, měl jsem ve svém archivu shromážďeno několik desítek obrázků a plánů různých neuskutečněných projektů rozhleden. Do knih jsem vybral ty, které mi připadaly nejzajímavější, a vyslovil jsem přání, aby se některý z nich podařilo jednou zrealizovat. Byl mezi nimi i Jurkovičův návrh. V té době jsem netušil, že již řadu let pracuje na uskutečnění této myšlenky architekt Antonín Závada. Nebylo vůbec jednoduché návrh převést do reality, protože se dochovala pouze ona výše uvedená kresba, bez jakýchkoliv plánů, rozměrů, apod. Architektu Závadovi se však přesně podařilo vystihnout Jurkovičův styl, najít technický způsob, jak ho uskutečnit a s pomocí rožnovské radnice a stavební firmy Commodum dotáhnout 115 let starý projekt do úspěšného konce. Rozhledna na Karlově kopci nad Rožnovem se stavěla od října roku 2010 do prosince 2011. Její otevření se uskutečnilo 26. dubna 2012. Objektivně je třeba zmínit i to, že výstavbu provázely určité spory na radnici i boje o vykácení části stromů v okolí rozhledny. Jenže takové spory bývaly a jsou běžné i u mnoha jiných staveb, a zvláště těch, které jsou něčím výjimečné. A takovou stavbou Jurkovičova rozhledna bezesporu je.

Tajemství rozhledny Pro mě osobně má Jurkovičova rozhledna ještě jeden zajímavý rozměr. Je s ní totiž spjato tajemství, na jehož rozkrytí již řadu let pracuji. František Žákavec ve své knize o Dušanu Jurkovičovi zmiňuje i to, že na začátku 20. století byl Jurkovičův návrh ukraden. Přivlastnil si ho jiný architekt, který ho vydával za svůj a chtěl ho zrealizovat v jistém českém městě. Dokonce se prý už začala připravovat finanční sbírka. Ta byla zastavena v okamžiku, kdy se na plagiát přišlo. Byla z toho veliká ostuda, na jejímž řešení se podílelo i tehdejší vedení KČT. V tehdejším Časopise turistů, vydávaném KČT, se však žádná zmínka neobjevila, a tak zbývá jen velmi málo stop k definitivnímu rozřešení tajemství, kdo a kde Jurkovičův návrh tehdy zneužil.